Konečně trocha klidu
Několik posledních školek bylo hodně divokých, tak doufám, že alespoň dnes mi smečka dopřeje trochu toho zaslouženého odpočinku...
Co si budem - po ránu to tu nevydalo zrovna moc poklidně. Boží se místo klasického ranního okusování s Mickym naplno vrhla do přetahovacích her a také Mery chtěla využít poslední chvilky s námi a řádila jak černá ruka.
V podobném duchu se neslo celé dopoledne. Na pomalejší tempo nebylo ani pomyšlení.
NA zahradu jsme vyrazili už bez Mery, která odjela domů. Její škoda - venku bylo totiž zase nádherně a já už si malovala, jak se vyvalím někde ve stínu...
Mé plány na ničím nerušené povalování na sluníčku ovšem trochu zhatil psí entuziasmus - v blízkosti tak rozdováděné smečky prostě nejde relaxovat.
Lítala celá parta. A někteří do toho ještě vyřvávali a vůbec vyváděli nevídané věci.
Nanonec ale pejskům zřejmě došly síly, protože i na to vytoužené válení došlo - i když v podání Gaii.
Tak si užijte víkend a vidíme se zase v pondělí!