Poprvé ve školce: Maxík
Dnes tu máme jednoho prťavého a patřičně vyplašeného nováčka, křížence maltézáčka Maxíka. Kluk je vůči ostatním pejskům dost nedůvěřivý, tak uvidíme, jak si tu zvykne...
Co si budeme povídat - Max se ani nestačil pořádně rozkoukat a už se na něj sesypala většina smečky...
Od větších pejsků si držel náš nováček dostatečný odstup, od těch menších se ale nakonec nechal alespoň očuchat a velmi pomalu se začal seznamovat.
Zbytek party se tedy věnoval vlastním divokým hrám. Hlavně malý Hermes, který přišel na dopoledne, byl strůjcem většiny skopičin.
A nakonec se do víru dění odhodlal i Maxík, i když pro jistotu zůstával vždy kousek ode mně.
Odpoledne na zahradě nás čekala výheň. Jako fakt. Pekelné vedro. Okamžitě jsme se začali vařit, že ani ten příjezd nebyl tak zběsilý jako obvykle.
Potom ale pejsci objevili káď s vodou a posilněni chladivou lázní se přeci jen rozdováděli. Hry ovšem ani zdaleka nebyly tak intenzivní, jako je u nás zvykem.
Pomalejší tempo řádění vyhovovalo i Maxíkovi, který několikrát opustil bezpečný prostor pod mým lehátkem a vydal se na průzkum okolí.
Když později většina řádně ugrilovaných pejsků zalezla do stínu, snad jen Gaia to nevzdávala a lítala jak šílená vesele dál.
Každopádně já mám toho vedra za celý den vážně dost - i když doufám, že ostatní, včetně Maxíka, si ten dnešek užili!
